Eutanázie - "milosrdná" smrt???

Na Celostátním setkání mládeže ve Žďáru nad Sázavou jsem si jako jednu z přednášek vybrala přednášku s názvem Otázka eutanázie. Přednášet měli manželé Jana a Pavel Sieberovi - zdravotní sestřička a doktor.

Jana vyprávěla o tom, jak založili domácí hospic, o lidech, kteří eutanázii podporují a o těch, kteří proti ní bojují. Taky se zmínila o knížce Marie Svatošové Až k prolití krve (doporučuju!), kde se píše o knězi Ladislavovi Kubíčkovi.

Do srdce se mi ale zaryla příhoda o jedné paní, která se už nemohla uzdravit a proto se rozhodla, že pojede z nemocnice domů ke svojí dceři a jejímu manželovi. Když to ale ti dva zjistili, nechtěli o tom ani slyšet. Nechtěli se starat o starou bábu, nechtěli vidět, jak jim ta zelená stařena umírá před očima. Navíc měli už naplánované hory, takže by jim vlastní matka překazila výlet. Ubohá žena plakala, že by chtěla umřít doma. Dcera se zetěm ale nepovolili. "Už aby tady zavedli tu eutanázii!" křičeli. jejich maminka ze zoufalství vytáhla i peníze, a tak nakonec mladí se zamračenými obličeji souhlasili. Manželé Sieberovi byli svědky celý tý scény. o Starou ženu se nakonec starali rávě ooni. Strávili s ní Vánoce i Silvestr, povídali si s ní, vyprávěli historky a ukazovali jí, že jí mají rádi. Bohužel se stalo něco hroznýho. Dcera se rozhodla, že už toho má dost, a že matku okamžitě pošle do nemocnice, jinak Janu a Pavla požene k soudu.

Tady je vidět, že lidi eutanázii hodně často podstuopí už kvůli tomu, aby nebyli ostatním na obtíž. myslí si, že mikoho nebaví se o ně starat a leze jim to na nervy. Pacienti taky nemůžou dost dobře posoudit svůj zdravotní stav. A že budu trpět? Medicína je už dneska tak vyvynutá, že je bolest maximálně omezená. Naopak - budou trpět, když eutanázii podstoupí, a to duševně. Budou umírat s ocitem, že jsou sami, že je nikdo nemá rád. A to je myslím horší, než umírat v bolestech.

Proto se ptám - je eutanázie opravdu smrtí milosrdnou?